Nový člen naší rodiny

Jsou to už 3 roky co jsme bez pejska. Žil s námi 15 let (se mnou a babičkou). Byl to kříženeček Králičího jezevčíka a čivavy, Jmenoval se Baby.

Baby

Baby 2

Jednou za čas jsem na internetu hledala inzeráty štěňátek, protože jsme s babičkou uvažovaly o novém kamarádovi. Ve čtvrtek jsem našla inzerát. Paní nabízela k odběru 3 štěňátka. My jsme se s babi jednoho z nich vybraly hned jsem ho u paní telefonicky zamluvily.

V pátek jsme zařídili vše potřebné – návšťeva zverimexu (vodítko, obojek, granule a pelíšek).

A včera jsme si pro něj jely. Cesta do Ústí nad Labem trvala 2,5 h. tam a 2,5 h. zpátky. Bylo to náročné hlavně proto, že bylo vedro.

Paní chovatelka nás přivítala, usadila na zahrádce a vypustila smečku čivavek. V náručí pak přinesla toho našeho a položila mi ho do klína:

Poppy

jmenuje se Poppy a jsou mu 2 měsíce. Je to pejsek plemene čivavy. Paní chovatelka mi řekla vše potřebné o mrňouskovi (veterinární ošetření, základní návyky, …), předala mi očkovací průkaz a granulky, dobrotky a hračky pro Poppyho. Rozloučily jsme se a vydaly se zpět domů.

Domů jsme dorazily pozdě odpoledne a všichni jsme odpali únavou.

Poppy 2

zvr
0Shares

Zpátky do školy

Minulý rok jsem začala laškovat s myšlenkou znovu začít studovat. Jedno studium už mám úspěšně za sebou. Studovala jsem obor Filologii – český jazyk a literatura a pak nastoupila jako knihovnice do naší krajské knihovny (pracuji tam už šestým rokem).

Před rokem jsem však začala přemýšlet o svém dalším vzdělávání. Pracuji na Bibliografickém oddělení a knihovně starých tisků a historie na mě dýchá na každém rohu. V lednu tohoto roku jsem si na vysoké škole podala přihlášku na obor Kulturně-historická a muzeologická studia a začala jsem si pilně opakovat dějiny podle středoškolských učebnic dějepisu, což vzhledem k tomu, že pracuji v knihovně nebyl problém. Velmi mě také pomohla webová stránka středoškolského učitele Petra Daubnera – Učebnice dělepisu.

Na začátku května mi přišel z fakulty e-mail, kde mi byl oznámen termín přijímací zkoušky – 6. 6. 2016 (magické datum ). Má příprava na zkoušku se ještě zdvojnásobila. Čtrnáct dní před zkouškou jsem začala být značně nervózní a měla jsem pocit, že mi v hlavě nic nezůstalo – klasika, to má každý. Nevím, co blbnu – jednu vysokou školu už mám, tak co. Jdu to jen zkusit (tohle je věta, kterou jsemi opakovala tak 5x za den, abych se hodila do klidu – jsem hrozná ).

6. 6. 2016 – den “D” je tady. Zkouška začala v 9.00 hodin. Vzhledem k mému hadicapu (jsem na elektrickém invalidním vozíku) pomaleji píši a tak mi prodloužili čas na vyplnění testu. To ovšem znamenalo, že aby mi mohli prodloužit čas, musela jsem psát test v jiné místnosti, než ostatní. Takže jsem byla odvedena do profesorského kabinetu, kde mi byl test předložen. V kabinetu se mnou byla velmi milá paní profesorka.

Test  jsem rychle přelétla krityckým okem a rychle zhodnotila: 2 listy otázek – cca 40 otázek, forma možnosti a) b) c) d) a posledních cca 6 otázek – vypsat vlatní odpověď. Ponořila jsem se do ticha a začala vyplňovat. Přiznám se, že pár otázek jsem střelila tak trochu od boku – tzv. postupným vylučováním možností jsem došla k té, která byla správná (nebo jsem si to aspoň myslela ). Některé mi přišly jednoduché, ale některézas pekelně těžké. Když jsem test dokončila, zjistla jsem, že jsem to stihla v neprodlouženém limitu. :-). Rozloučila jsem se s paní profesorkou a jela domů. Je to za mnou a teď jen počkat na výsledky – prý budou do týdne.

Týden jsem to vydržela, ale pak jsem chodila na portál univerzity snad 5x za den …  to čekání je děs … a včera konečně – Přijata na základě přijímací zkoušky! Hůrá! Mám velkou radost. Jsem asi blázen, ale oprvdu se tam těším.

Doufám, že vás článek nenudil. Moc děkuji za přečtení

Minulý rok jsem začala laškovat s myšlenkou znovu začít studovat. Jedno studium už mám úspěšně za sebou. Studovala jsem obor Filologii – český jazyk a literatura a pak nastoupila jako knihovnice do naší krajské knihovny (pracuji tam už šestým rokem).

Před rokem jsem však začala přemýšlet o svém dalším vzdělávání. Pracuji na Bibliografickém oddělení a knihovně starých tisků a historie na mě dýchá na každém rohu. V lednu tohoto roku jsem si na vysoké škole podala přihlášku na obor Kulturně-historická a muzeologická studia a začala jsem si pilně opakovat dějiny podle středoškolských učebnic dějepisu, což vzhledem k tomu, že pracuji v knihovně nebyl problém. Velmi mě také pomohla webová stránka středoškolského učitele Petra Daubnera – Učebnice dělepisu.

Na začátku května mi přišel z fakulty e-mail, kde mi byl oznámen termín přijímací zkoušky – 6. 6. 2016 (magické datum ). Má příprava na zkoušku se ještě zdvojnásobila. Čtrnáct dní před zkouškou jsem začala být značně nervózní a měla jsem pocit, že mi v hlavě nic nezůstalo – klasika, to má každý. Nevím, co blbnu – jednu vysokou školu už mám, tak co. Jdu to jen zkusit (tohle je věta, kterou jsemi opakovala tak 5x za den, abych se hodila do klidu – jsem hrozná ).

6. 6. 2016 – den “D” je tady. Zkouška začala v 9.00 hodin. Vzhledem k mému hadicapu (jsem na elektrickém invalidním vozíku) pomaleji píši a tak mi prodloužili čas na vyplnění testu. To ovšem znamenalo, že aby mi mohli prodloužit čas, musela jsem psát test v jiné místnosti, než ostatní. Takže jsem byla odvedena do profesorského kabinetu, kde mi byl test předložen. V kabinetu se mnou byla velmi milá paní profesorka.

Test  jsem rychle přelétla krityckým okem a rychle zhodnotila: 2 listy otázek – cca 40 otázek, forma možnosti a) b) c) d) a posledních cca 6 otázek – vypsat vlatní odpověď. Ponořila jsem se do ticha a začala vyplňovat. Přiznám se, že pár otázek jsem střelila tak trochu od boku – tzv. postupným vylučováním možností jsem došla k té, která byla správná (nebo jsem si to aspoň myslela ). Některé mi přišly jednoduché, ale některézas pekelně těžké. Když jsem test dokončila, zjistla jsem, že jsem to stihla v neprodlouženém limitu. :-). Rozloučila jsem se s paní profesorkou a jela domů. Je to za mnou a teď jen počkat na výsledky – prý budou do týdne.

Týden jsem to vydržela, ale pak jsem chodila na portál univerzity snad 5x za den …  to čekání je děs … a včera konečně – Přijata na základě přijímací zkoušky! Hůrá! Mám velkou radost. Jsem asi blázen, ale oprvdu se tam těším.

Doufám, že vás článek nenudil. Moc děkuji za přečtení

 old book

zvr
0Shares

Odpočinek s pastelkami

Zdravím,

v minulém článku o omalovánkách Omalovánky pro dospělé jsem psala co to vlastně omalovánky pro dospělé jsou. S omalovánkami se v poslední době rostrhnul pytel a výrobci výtvarných potřeb mají žně. Mě je to ale jedno. Už jako malá jsem ráda chodila do papírnictví a stále to trvá – třeba nic nekoupím, ale jdu se tam mrknout (miluji vůni papíru tužek a pastelek )

Nejraději maluji pastelkami značky Progresso.

 Progresso 1.jpg

Progresso 2

Continue reading

zvr
0Shares