Posezení v irské hospůdce 2 – Irská tradiční hudba

A je tu druhý díl o irské hospůdce. Poprvé jsme byly s kamarádkou v Hairy Lemon v úterý hned první týden (více v článku Posezení v irské hospůdce 1 – Irská káva) a rozhodly jsme se, že sem zajdeme i v sobotu večer – ochutnáme irské jídlo a poslechneme si irskou tradiční hudbu…

… Máme tu sobotu večer a dorazily jsme s kamarádkou do Hairy Lemon. Chvilinku jsme hledaly místečko, odkud by bylo dobře vidět na muzikanty, kteří už hráli. K jídlu jsme si objednali fazolky v rajské omáčce s kaší a klobáskou – přiznám se vyfotit mě to opravdu nenapadlo… co se dá dělat… ). Byl trochu problém, jak to budu jíst, protože tam byly pouze vysoké stoly a barové židličky, takže jsem se rozhodla použít právě tu židličku jako stolek.

Než nám to přinesli, užívala jsem si irskou tradiční hudbu. Hráli tři muzikanti, kteří střídali několik nástrojů, takže hrála kytara, bodrhan (bubínek) tahací harmonika, tin whistle (píšťalička) a ještě jiné rytmycké nástroje. Nejvíce jsem pokukovala po píšťaličkách, mám tento nástoj doma. Tedy, že bych na ni uměla hrát se říct nedá, vzhledem k mému handicapu, ale nevdávám se – je to moje srdcovka.

… Sotva jsem odložila vidličku, tak najednou vidím, že u mě stojí jeden z muzikantů – Victor (ten, co hrál na whistle) a ptá se mě, jestli si nechci k nim sednout ke stolu a než jsem se nadála, oznámili mi, že jsem dnes večer součásti “bandu,” a že si s nimi zahraji, dostala jsem do ruky sillent egg – rytmický nástroj, kterým se dá chrastit do rytmu – a bylo to. Byla jsem součástí tzv. irish session, tedy skupiny lidí, kteří po večerech hrají pro radost svoji a ostatních (dnes si tímto muzikanti i přivydělávají).

Silet egg

… To se mi snad zdá … Tak nejenom, že jsem v Irsku (o kterém sním již od svých 12 let), ale hraji svou oblíbenou hudbu s irskými muzikanty!

Během přestávek mě muzikanti nezapomněli vyzpovídat – proč jsem přijela, jak dlouho tu budu apod. Victorovi neuniklo, že se zajímám o píšťalky a ptal se, jestli hraji.

Hrála jsem s nimi celý večer, a když jsme se loučíli, řekli mi, že se mnou počítají ještě na další 2 soboty. Takže jsem s nimi hrála další týden v Mary’s bar a poslední týden pak znova v Hairy Lemon.

Nakonec mě přesvědčili, abych na poslední session vzala svoji whistle – jo, vzala jsem si ji do s sebou do Irska ). Pokusila jsem se zahrát Amazing Grace a najednou se ke mně všichni přidali. Druhou a třetí sloku už jsem nezvládla, takže se zbytek písničky převzala jiná whistle. Byl to moc krásný. pocit. zvládla jsem celou sloku v celku a bez chyby – sice pomalu, ale bez chyby. Poprvé jsem hrála před lidmi a vůbec mi nevadilo, že jsme vlastně hráli pro lidi v hospůdce – úplně jsem na ně zapomněla.

Při loučení, v posledním týdnu, mi najednou v klíně přistála whistle jednoho z muzikantů a od Victora jsem dostala silet egg se slovy, že mám vytrvat ve hraní.

Toto setkání mi dodalo odhodlání pokračovat v trénování a pozitivně mě to nabilo. Byl to velmi silný zážitek.

Jestli se vám článek líbil, budu ráda za sdílení či zpětnou vazbu, ať v komentářích či pomocí “smajlíků”. Články můžete odebírat také díky odběru novinek (v pravém panelu), kde vyplníte svůj e-mail.

zvr
Líbí se ti článek?

Počet komentářů: 3

  1. U Barči doma says:

    To máš napsat hned na začátku, že to je doják! 😄 Nejdřív přišlo mrazení a pak mě to dostalo, jsem asi velká cíťa, ale tenhle zážitek je prostě úžasnej 💚.

  2. Leník says:

    To je úžasné! Hrozně moc Ti to přeju. Ještě, že sis píšťalku přivezla s sebou Určitě Tě to dobilo energií pokračovat dále v trénování.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *