I malá změna je změnou

Obecně nemám ráda změny ve svém životě, ale nějakou dobu cítím, že změnit nějaké svoje návyky není špatný nápad. Vím, že se za posledních pár měsíců hodně mluví a píše o recyklaci a tzv. zero waste, neboli nulovém odpadu. Proto jsem také dlouho odolávala sepsat tento článek, protože jich je na netu hrozně moc. Rozhodně nechci, aby můj článek působil jako návod – sama teprve zjišťuji co a jak. Mezi moje nejoblíbenější blogy zabývající se tímto tématem jsou Dva zelenáči a U Barči doma.

Je pravda, ze jsem nad tím již dlouho přemýšlela. První, co člověka napadne je samozřejmě recyklace. No jo, ale už s tím mám hned problém protože v blízkosti domu nemáme popelnice na třídění odpadu. Není to o lenosti, že by se mi nechtělo, ale ono opravdu není jednoduché vzít pytel s petkama naložit na elektrický vozík a hledat popelnici. Veškerý papír (letáky noviny, krabičky) hazíme v domě do velé krabice a paní sousedka to odveze do sběru. Takže plně recykluji alespoň papír.

Ve škole máme odpadkové koše na plast, papír, a ostatní a u budovy školy jsou barevné popelnice. Takže tam s tříděním nemám problém. Rozhodla jsem se, že malé obaly od (sušenek, crossanů a svačin dávám doma do menší tašky, kterou hodím do batohu a než vjdedu do budovy škly odpad vyhodím. No nevím, kdyby to někdo věděl bude mě mít za naprostého cvoka, 😀 ale já mám bezva pocit.

Už několikrát jsem se přistihla, že když něco kupuji, tak hned se dívám na to kam to potom vyhodit a zda se to dá vůbec recyklovat. Dobrá stránka, která vám řekne kam co vyhodit je Kam to vyhodit. Ovšem nutno podotknout, že je moc hezké, že na tomto webu je například napsané že víčko od jogurtu můžeme vyhodit do popelnice na kovy, ale když ta popelnice nikde ve vaše okolí není, máte zase problém… a auto nemám, abych to někam vozila.

Podle toho, co jsem se dočetla, tak vyšším stupněm je odpad vůbec nevytvářet – viz zmíněné zero waste, tedy nulový odpad. To se mi daří díky látkovým pytlíkům, které nosím na nákup a ukládám do nich pečivo a ovoce a zeleninu a také už nekupuji nové igelitky, které ve velkých nákupních střediscích stejně už nenajdete, což je fajn (nevím, zda jsou papírové tašky výhrou – pokud nezapomenu, nosím látkovou). Existují i bezobalové prodejny, kde vám do vašich vlastních nádob a obalů dají různé potraviny (oříšky, mouku, cukr a mnoho dalšího…), ale mám pocit že nejvíce jich je v Praze. U nás ve městě máme 2, ale mají tam schody. 🙁 Ale například v internetovém obchodě Košík se dají, některé tyto potraviny také nakoupit.

Můj školní týden je velmi náročný a přiznám se, že občas se to bez kávy neobejde. Pořídila jsem si termohrnek, do kterého mi v kavárně udělají kávu, nebo čaj a nepotřebuji tak jednorázové kelímky (více o termohrnku v příštím článku).

Mám zálusk ještě vyzkoušet něco ze šetrné hygieny či drogerie. Třeba se mi díky tomu zmírní má alergie.

Vím, že to nebude jednoduché, ale chtěla bych se pokusit to změnit. 🙂

Jestli se vám článek líbil, budu ráda za sdílení či zpětnou vazbu, ať v komentářích či pomocí “smajlíků”. Články můžete odebírat také díky odběru novinek (v pravém panelu), kde vyplníte svůj e-mail.